Chytridiomykóza obojživelníků

Jak zabránit šíření chytridiomykózy        
       Lidé, kteří přicházejí do styku s obojživelníky, ať už jde o dobrovolníky, kteří provádějí záchranné transfery nebo odborníky, kteří zkoumají obojživelníky neustále musí dodržovat základní hygienická pravidla. Zejména při přesunu z lokality na lokalitu je důležité chytridiomykózu nerozšířit na nová území prostřednictvím obuvi, výzkumných nástrojů případně automobilů. Ubov musí být úplně vyčištěná a dezinfikovaná na počatku každé polní práce a v případně vzorkování mezi jednotlivými vzorkovanými lokalitami. Důležité je z obuvi seškrabat veškeré bahno a namočit podrážku do dezinfekčního roztoku. Zbytek ubuvi by měl být posprejován dezinfekčním roztokem obsahujícím benzalkonium chlorid jako účinnou složku. Doporučuje se používat holinky pro jejich snadné čištění. Používání dvou a více kusů obuvi a její přezouvání mezi návštěvou lokalit může být praktickou alternativou k jejich čištění. Vybavení jako například podběráky, posuvná měřidla, váhy, pytle, skalpely, čelovky, kapesní svítilny, rybářské boty atd. musí být před použitím na jiné lokalitě čisté a dezinfikované. Kde je to možné, doporučuje se požívat jednoúčelových nástrojů. Ostatní nástroje se doporučuje používat pouze jednou během daného výkonu v terénu a dezinfikovat později nebo dezinfikovat přímo na místě mezi jednotlivími výkony. Přenos automobily je nepravděpodobný a dezinfekce kol se doporučuje jen ve vysoce rizikových oblastech. Čištění obuvi před nastoupením do auta opět zabraňuje přenosu patogenu na podlahu a pedály auta a zpět na obuv.
       Hlavní zásadou manipulace s obojživelníky v terénu je dotýkat se jich pouze pokud je to nezbytné. V takových případech pak musíme přenos patogenu co nejvíce minimalizovat. Ruce si musíme buď umýt, vydezinfikovat nebo si vzít nový pár gumových rukavic před tím, než se dotkneme dalšího jedince. Pro urychlení práce je vhodné použít lavor s dezinfekčním roztokem a papírové ručníky. Na přenášení obojživelníka musí být použit vždy jen jeden pytel, zejména v situacích, kdy jeden člověk obojživelníky sbírá, další lidé je určují, měří, váží atd. Totéž platí o sbírání vzorků pulců - jeden pytel na jednoho pulce. Pytle se nesmí používat vícekrát. Vědci používající značkování pomocí zastřihávání prstů nebo vstřikování mikročipů zvyšují riziko přenosu nemoci na značeného jedince. V důsledku narušení kůže pak snadněji dochází k přenosu nemoci z obojživelníka na obojživelníka. Toto riziko můžeme snížit požívaním jednoúčelových nástrojů nebo sterilizováním použitých nástrojů před použitím na dalším jedinci. Otevřené rány po zastřihnutí prstů nebo vstřikování mikročipů je dobré ošetřit přípravkem obsahujícím kyanoakrylát. Taktéž se doporučuje před každým chirurgickým zákrokem aplikovat lokální anestetikum Xylocaine a 1 % roztok dezinfektantu Betadine. Veškeré použité dezinfekční roztoky, rukavice a další jednoúčelový materiál by měl být uskladněn v kontejneru na použité jehly nebo na jiný odpad hned po skončení terénních prací. Dezinfekční roztoky pak nesmějí přijít do styku s žádným obojživelníkem ani nesmějí kontaminovat žádnou vodní nádrž.
       Dezinfekční činidla na ruce a na nástroje musí být účinné proti bakteriím a proti houbám jak ve vegetativním stádiu, tak ve stádiu spory. Doporučují se produkty založené na Chloraminu a Chlorhexidinu jako například Halamid, Halasept nebo Hexifoam. Tyto výrobky jsou vhodné na ruce, obuv, nářadí i další výbavu. Bělící prostředky a alkohol (ethanol nebo methanol) naředěné na patřičnou koncentraci mohou efektivně zničit bakterie a houby nicméně mohou být méně praktické, protože leptají a v terénu mohou být nebezpečné kvůli kontaminaci prostředí. Při použití methanolu se znečištěný předmět ponoří na 30 minut do 70 % roztoku, ponoří do 100 % lihu a pak zapálí na 10 sekund nebo 10 minut vyvaří ve vodě. Bělidlo při koncentraci 5 % také může být efektivní proti dalším nemocem žab jako Rana Virus. Nástroje, které se obtížně čistí předešlými způsoby lze efektivně vyčistit použitím 70 % isopropylalkoholu - produkt Isowipes.

Zdroj informací: http://www.environment.nsw.gov.au/resources/nature/hyprfrog.pdf, verze z 27.5.2004