Hlavní nabídka
Vizuální projevy chytridiomykózy
Žáby s chytridiomykózou mohou zemřít, být nemocné nebo vypadat klinicky
normálně (Obr. 4). Nejnápadnější ze všech klinických příznaků jsou změny v chování.
Klinické příznaky chytridiomykózy jsou strnulost v nepřirozené poloze, letargie, ztráta
přirozených reflexů, nezdar při hledání úkrytu, neochota k úniku, sezení se zadníma nohama
od těla. Pokud ale nejsou patrné, diagnóza nemůže být stanovena a čeká se, dokud se neobjeví
další příznaky (http://www.jcu.edu.au/school/phtm/PHTM/frogs/chpr1/fc14.htm, verze z
9.4.2007).
Chytridiomykóza se dále projevuje ohniskovým chorobným zrohovatěním kůže
(ortokeratotická hyperkeratóza) v oblasti horních vrstev kůže (stratum corneum). V některých
případech je popsáno rozsáhlé odlupování zrohovatělých vrstev pokožky (Obr. 7). Zdraví
pulci mohou být nositeli Batrachochytrium dendrobatidis (Obr. 6), a to zejména v
keratizovaných částech ústního ústrojí (Williams et al. 2002). Oteklé rány, které nejsou
většinou zjevné (Obr. 5), sestávají z abnormálního epidermálního odlupování a méně často z
epidermálního hnisání, z výronů v kůži, svalech nebo očích. Dále se objevuje hyperemie
(překrvením) břišní části kůže a chodidel, včetně prstů (Berger et al. 1999).
Doposud se ví o třech mechanismech, kterými Batrachochytrium dendrobatidis
způsobuje smrt obojživelníků:
1) hyperplazie (zvětšení orgánu nebo jeho části, způsobené zmnožením buněk), díky které
kůže zhoršuje nezbytnou kožní respiraci, hydrataci, osmoregulaci a termoregulaci (Duellman,
Trueb 1986). Hyperkeratóza může v některých jedincích vytvořit dostatečně velkou
nepropustnou bariéru ovlivňující kožní funkce, vedoucí k fatální změně stavu hydratace,
vyváženosti elektrolytu nebo nasycení kyslíkem (Pessier et al. 1999). Voyles et al. (2007) se
domnívají, že chytridiomykóza zabíjí obojživelníky tím, že způsobí poruchu normálního
fungování kůže, která vede k osmotické nevyváženosti díky ztrátám elektrolytu. Ve svém
výzkumu dokazují, že rosnice Litoria caerulea s těžkou chytridiomykózou měly redukované
množství plazmy, sodíku, draslíku, hořčíku a koncentrací chloridů. Stabilní hladina bílkovin
plazmy, poměr červených krvinek k plazmě (hematokryt) a hladiny močoviny indikovaly, že
stav hydratace nebyl ovlivněn. To poukazuje spíše na spotřebu elektrolytů z tělního oběhu než
na zředění kvůli zvýšené absorpci vody,
2) houbový bakteriální jed je absorbován systematicky (i když chybějící klinické příznaky v
larvách naznačují opak),
3) kombinace předchozích dvou faktorů (Berger et al. 1998).
U věškerých zaevidovaných pozitivních nálezů žab v ČR dosud nebyly nalezeny žádné symptomy
nemoci (zpětnou kontrolou fotografií nebyly zjištěny kožní změny) včetně změn v chování.
