Hlavní nabídka
Ochrana
Význam ochrany
Obojživelníci plní v přírodě důležitou funkci jako predátoři i kořist. Dospělci jsou schopni regulovat hmyzí populace škůdců a pulci jsou významní herbivoři aátoři vody. Široké spektrum druhů umožňuje člověku pomocí obojživelníků posuzovat kvalitu prostředí a jsou považováni za významné bioindikátory (Kentwood 2007)
Kromě zmíněných funkcí v globálním ekosystému jsou obojživelníci schopni redukce původců některých nemocí. Malárie způsobená prvokem Plasmodium spp. ařenášená komárem rodu Anopheles spp. ohrožuje více než dvě miliardy lidí vých a subtropických oblastech (Mohneke & Rödel 2009). Navzdory známému efektu na biodiverzitu byl po introdukci ropuch Bufo marinus do oblasti Karibiku, Papui Nové Guineji a Austrálie zaznamenán pokles v počtu komárů (Hagman & Shine 2007). Pulci tudíž hrají nezbytnou roli nejen při regulaci kvality stojatých vod, ale i při regulaci populací komárů.
Strategie ochrany
Biologické strategie ochrany
Nedávné důkazy o účinnosti bakterií proti Bd (Harrisspolu s výzkumy Lam et al. (2009), naznačují, že jednou z možných a proveditelných managementových strategií může být naočkování těchto bakterií na část populace ještě dříve, než chytridiomykóza na lokalitu dorazí.
Za předpokladu, že Bd je schopna na lokalitě, v níž došlo kí všech obojživelníků setrvat i bez přítomnosti hostitele (Rowleypřišli Wixson & Rogers (2009) se zajímavou myšlenkou, že by bylo možno vysadit na těchto lokalitách rybí obsádku střevle Pimephales promelas aětným odchytem pak oceňovat připravenost těchto lokalit k reintrodukci. Naákladě laboratorních pokusů však bylo toto zvíře shledáno jako nevhodné. Navrhují proto vypustit na lokalitu obojživelníky, kteří jsou cílem reintrodukce aásledný rok pochytat přeživší jedince a zjistit přítomnost Bd jednou z genetických metod.
V Austrálii za pomoci zkoumání šesti druhů zjistili, že navzdory dlouhodobé koexistenci druhu Litoria pearsoniana s chytridiomykózou (přibližně 30 let) stále dochází k decimování této populace, přičemž hodnota redukce dosahuje v průměru 38%. S rostoucí teplotou zaznamenali pokles prevalence nemoci, což mělo zaásledek menší podíl infekce a zároveň lepší schopnost obnovy populace. Tyto výsledky naznačují, že populace obojživelníků mohou čelit neustálému tlaku chytridiomykózy dlouho po první invazi na stanoviště a odeznění epidemie, což lze považovat za důležitý poznatek pro dlouhodobé strategie ochrany přírody (Murray2009).
Izolace žabích farem
Samostatnou kapitolou jsou farmy na chov živých žab. Nepůvodní druhy, zejména druh Rana catesbeiana, často utečou ze špatně zajištěných chovných zařízení a zakládají divoké populace. Výzkum Liu & Li (2009) v Číně dokázal, žeíl od propracovanějších zábran kolem žabích farem, jednoduché zábrany dávají ropuchám větší příležitost k úniku, protože jsou snadno poškozeny bouřemi, povodněmi či jinými faktory. Zdůrazňují tak důležitost kontroly kvality oplocení chovných zařízení a pozici farem uplatňovanou prostřednictvím vládního nařízení. Tyto regulace by pak měly standardizovat kultivační technologie pro introdukované druhy, aby došlo ke snížení rizika invaze těchto druhů do okolní přírody a zároveň zakázat používání jednoduchých hrazení včetně jejich nevhodného umístění v krajině.
Dezinfekce
Základem prevence proti rozšiřování chytridiomykózy do nových oblastí je správný způsob dezinfekce. Při práci s živými obojživelníky se doporučuje používat jednorázového materiálu. Přenos Bd kontaminovanými předměty je možný, a proto ostatní terénní pomůcky přicházející do styku sživelníky nebo samotnou rybniční vodou (sítě, holinky, pasti, měřidla, atd.) je třeba nejprve zbavit bahna, zbytků rostlin a jiných nánosů. Po opláchnutí vodou zístní vodní nádrže je nutné předmět vydezinfikovat některým zásledujících způsobů. První možností je namočení do roztoku běžného domácího bělidla (jeden díl bělidla na devět dílů vody po dobu nejméně 15 minut). Dále je možno využít dezinfektant typu Virkon (10nebo podle přiložených instrukcí) po dobu 1 minuty. Oblečení použité během terénních prací je možné zbavit kontaminace vypráním včce na 40° C. Sítě by po použití měly být vyvařeny ve vodě po dobu 10 minut, ale pokud to materiál sítě snese, je možné dezinfikovat i bělidlem. Ideálně by všechny použité roztoky vzniklé při čištění měly být vypuštěny do odpadu. Vénu se doporučuje dezinfikovat na pevném podloží svegetace a co nejdále od vodního tělesa. Použité rukavice a jiný jednorázový materiál se dá likvidovat jako komunální odpad. Ekologicky nejšetrnější metodou dezinfekce je úplné vysušení na slunci. Přiřesunech mezi lokalitami je tato metoda zvláště doporučována(http://www.arg-
Karanténa
Nevýrazné vizuální projevy chytridiomykózy jen znásobují důležitost karantény. Podle studie Bishopa et al. (2009) je nutné v případě vzetí obojživelníků do zajetí provést opakované testy PCR na přítomnost chytridiomykózy po jednom měsíci od přijetí zvířete do karantény, aby byli zachyceni všichni pozitivní jedinci. Jako vhodné doporučení ke karanténě se jeví procedura zvýšení tělesné teploty umístěním živočicha do terária s teplotou 32,2 °C po dobu 72 hodin pro druhy, ježteplotu snesou (Poll 2009).