Chytridiomykóza obojživelníků

léto 2013: Náš výzkum stále pokračuje; letos jsme se zaměřili více na soukromé chovatele jako na cílovou skupinu, která si může do chovu zavléci Bd např. z burzy nebo komerčních prodejen. V současné době máme zpracováno přes 500 vzorků, z nichž vyplývá, že plíseň Bd se v ČR v umělých chovech vyskytuje. Plíseň Bd byla zatím potvrzena u více než 30 jedinců ve všech typech chovů. Intenzita nákazy se pohybovala v rozmezí 0.4 - 9230.0 GE (GE = genomický ekvivalent, tj. počet jednotlivých zoospor ve vzorku), přičemž minimálně 7 jedinců uhynulo pravděpodobně následkem chytridiomykózy. Kromě klasických stěrů z kůže bude u akvatických druhů (např. Xenopus laevis, Pleurodeles waltl, Cynops Orientalis, Ambystoma mexicanum) nově provedena detekce patogenu Bd přímo ze vzorků vody, ve které se daný obojživelník bude nacházet. Nákaza se nejčastěji šíří blízkým nebo přímým kontaktem, ale obojživelník se může rovněž nakazit kontaminovanou vodou obsahující zoospory Bd. Výhodou této metody je detekce patogenu z jediného vzorku vody, čímž dojde k ovzorkování celého akvária a nemusí tak být manuipulováno s jednotlivými jedinci. V květnu jsme se zúčastnili výstavy obojživelníků pořádané Stanicí přírodovědců, kde jsme prezentovali náš výzkum, šířili osvětu a informovali chovatele o možnostech léčby.

podzim 2012: V současné době probíhá výzkum chytridiomykózy u obojživelníků chovaných zajetí. Šíření choroby je způsobené především lidskou činností: introdukcí obojživelníků z domácích chovů, importem nakažených jedinců do zoologických zahrad, únikem zvířat z chovných farem a mezinárodním obchodem s obojživelníky. Proto je velmi důležité zmonitorovat situaci v zoologických zahradách, zverimexech a soukromých chovech. V případě pozitivních nálezů budou navržena hygienická preventivní opatření pro konkrétní pracoviště a bude provedena osvěta.
Dosud byl odběr vzorků proveden v zoologických zahradách Brno, Dvůr Králové, Jihlava, Ohrada, Plzeň, Ústí nad Labem a Zlín, ve třech zverimexech (Praha, Rudná u Prahy, Mladá Boleslav) a u třech soukromých chovatelů (Praha). Celkem bylo sebráno 313 stěrů od 88 druhů ocasatých obojživelníků a žab.
Z každého terária byli odchyceni dva až tři jedinci stejného druhu, u kterých byl proveden stěr z pokožky. Manipulace s obojživelníky, za použití jednorázových gumových rukavic, probíhala velmi šetrně a netrvala déle než několik desítek sekund. Každý vzorkovaný jedinec byl zaevidován a vyfotografován. Podle pořízených fotografií pak bude možné u nakažených jedinců dohledat případné kožní změny.
Detekce Bd patogenu se uskuteční pomocí Taqman real time qPCR na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Tato analýza odhalí kromě přítomnosti samotného patogenu i počet jednotlivých zoospor pomocí hodnoty GE (genomic equivalent).

17.4.2012: Stránky kompletně předělány a zauktualizovány.

duben 2012: Probíhá sběr dalších vzorků - zejména Kuněk. Kdo by měl zájem podílet se na sběru genetického materiálu, nechť mě kontaktuje přes e-mail. V tuto chvíli jsou k dispozici finanční prostředky k analýze cca 500 vzorků. Pokud chceme potvrdit přítomnost patogenu na lokalitě, je třeba na jednom místě sesbírat nejméně 30 vzorků.

10.4.2012: Přednáška na Karlově Univerzitě - Vojtěch Baláž & Petr Civiš: Plesnivé žáby včera a dnes: chytridiomykóza ve světě a u nás (společně s katedrou zoologie, Velká zoologická posluchárna, Viničná 7)

12.2.2012: Za pomoci metody maximální entropie (MaxEnt) byla sestavena mapa potenciální distribuce Bd vycházející z pozitivních nálezů tohoto patogenu u populací českých obojživelníků (8 lokalit, 5 druhů − Bufo bufo, Pelophylax sp., Bombina bombina, Bombina variegata, Ichthyosaura alpestris). Pro zvýšení věrohodnosti modelu je třeba dále vzorkovat i populace ostatních druhů, v modelu dosud nezahrnutých. Z prostorového hlediska lze očekávat ostrůvkovité rozšíření nemoci po celé ČR, přičemž v oblastech hustě obydlených a člověkem zcela přeměněných není vyloučena její vyšší kumulace. Výsledky modelování mohou specifikovat nejvhodnější management a způsob omezení šíření chytridiomykózy z potenciálně infikovaných lokalit do nových míst.

Sezóna 2010: Byly zaznamenány tři signifikantně pozitivní nálezy Bd u kuňky obecné z Kopistské (prevalence 0.05, 95% konfidenční interval 0.01-0.15) a další tři z Růžodolské výsypky (0.07, 0.02-0.19) v severozápadních Čechách. Dva nejistě pozitivní výsledky analýz byly zaznamenány u ropuchy obecné
z Hornojiřetínské výsypky. Nejvyšší prevalenci nemoci jsme pak objevili v jižních Čechách v okolí Temelína (0.3, 0.16-0.48) opět u cílového druhu – kuňky obecné.

8.7.2010 Byly kompletně předělány, doplněny a zaktualizovány tyto webové stránky.

22.1.2010 Jsou známy výsledky detekcí sezóny 2009.
Objeven první případ chytridiomykózy v ČR u Kuňky obecné (Bombina bombina).

4.9.2009 jsme v rámci ECCB na ČZU v Praze (eccb2009.org) měli možnost vyslechnou vynikající přednášku Trentona Garnera z Anglického zoologického institutu v Londýně, předního evropského odborníka na epidemiologii obojživelníků. Kromě seznámení s evropskou situací bylo zajímavé povídání o různé virulenci jednotlivých genetických izolátů B. dendrobatidis v závislosti na velikosti zoosporangia.

3.9.2009 byly na PCR analýzu odeslány vzorky stěrů za sezónu 2009.

3.9.2009 byly na PCR analýzu odeslány vzorky stěrů za sezónu 2009.