Hlavní nabídka
TYTO STRÁNKY SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM K INFORMOVÁNÍ O PROBLEMATICE CHYTRIDIOMYKÓZY OBOJŽIVELNÍKŮ.
SHROMAŽĎUJÍ CO NEJUCELENĚJŠÍ INFORMACE O TÉTO NEMOCI A SNAŽÍ SE MONITOROVAT SITUACI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY.
Batrachochytrium dendrobatidis (Bd), původce chytridiomykózy − závažného onemocnění obojživelníků, v současnosti decimuje jejich populace v tropech, subtropech i v mírném pásu, často i na člověkem chráněných či nedotčených lokalitách. V současnosti je rozšířena na všech kontinentech kromě Antarktidy. Celosvětově bylo touto nemocí postiženo více než 350 druhů obojživelníků, přičemž cca 35 z nich kvůli této nemoci vyhynula. Podle Červených seznamů ohrožených druhů IUCN je ohrožena celá třetina všech druhů obojživelníků, přičemž nemoci včetně chytridiomykózy zaujímají třetí nejvýznamnější příčinu jejich ohrožení (po destrukci stanovišť a znečištění prostředí).
Situace v ČR
Přes potvrzenou prezenci patogenu u třech druhů našich žab – kuňky obecné (Bombina bombina), ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokanů rodu Pelophylax spp. – neregistrujeme v České republice (ČR) výraznější ovlivnění či redukce místních populací. Naproti tomu lze na základě zkušeností ze zahraničí některé druhy (např. kuňku obecnou) považovat za rezervoáry infekce, úspěšné přenašeče nemoci do nových lokalit a následně i vhodné indikátory přítomnosti patogenu kontrolovaných oblastí.
Nové nálezy
V sezóně 2010 byly zaznamenány tři signifikantní pozitivní nálezy Bd u kuňky obecné z Kopistské a další tři z Růžodolské výsypky v severozápadních Čechách. Dva nejistě pozitivní výsledky analýz byly zaznamenány u ropuchy obecné z Hornojiřetínské výsypky. Nejvyšší prevalenci nemoci jsme pak objevili v jižních Čechách v okolí Temelína (9 pozitivních z 30 vzorkovaných jedinců) opět u cílového druhu – kuňky obecné.
Historie monitoringu nemoci v ČR
Pokud shrneme krátkou historii sledování chytridiomykózy u nás, byla tato nemoc zaznamenána poprvé v Praze v 2008 u ropuchy obecné a skokanů rodu Pelophylax spp., v roce 2009 u kuňky obecné na mosteckých výsypkách (Růžodolská výsypka), kde byla její přítomnost u stejného druhu potvrzena i v sezóně 2010. Prokázaný areál výskytu Bd se díky novým nálezům infikovaných kuněk rozšířil o další lokality na Mostecku (Hornojiřetínská a Kopistská výsypka) a v jižních Čechách (okolí Temelína).
Šíření nemoci
Chytridiomykóza se šíří zejména blízkým kontaktem jedinců, např. během páření. Lidské aktivity výrazně ovlivňují introdukci patogenu do nových oblastí převozem zvířat za účelem výzkumu, potravy, obchodu s exoty či výměnami mezi zoologickými zahradami.
V Evropě představuje potenciální hrozbu běžně používaná metoda záchranných transferů obojživelníků, kteří při migracích na místa rozmnožování překonávají silnice. V odchytových nádobách plných obojživelníků se zoospory houby přenášejí velmi snadno. Proto by (nejen) při transferech měly být kontrolovány příznaky nemoci a dodržována základní hygienická pravidla.
Základní pravidla hygieny:
N dotýkat se obojživelníků co nejméně
I po kontaktu si ruce umýt a vydezinfikovat nebo používat gumové rukavice (vždy nové)
N obuv, podběráky, transportní nádoby a další materiál před použitím na jiné lokalitě vyčistit a vydezinfikovat (nebo nechat vyschnout alespoň tři hodiny na slunci)
I při značení zastřiháváním prstů nebo mikročipy používat jednoúčelových nástrojů nebo je sterilizovat před použitím na dalším jedinci
N dezinfekční roztoky nesmějí přijít do styku s žádným obojživelníkem ani kontaminovat vodní nádrž